Doutnající příměří

Indie a Čína se již obecně dohodly na obnovení postupného uvolňování vojsk z třecích bodů v Galwanu.

Současně však také Indie prvně prolomila “bobříka mlčení” o situaci v Hongkongu. Téměř všechny deníky se tomuto tématu věnují velmi podrobně. Titulek dnešních Timesů “OSN by měla situaci v Hongkongu pečlivě sledovat” naznačuje obrat, protože dříve se Indie komentářům ohledně dodržování lidských práv v Číně pečlivě vyhýbala.

 O co vlastně jde?

V květnu 2020 Číňané porušili smlouvu z r. 1967 a vstoupili na Indické území. 15. června 2020 eskaloval konflikt mezi indickou a čínskou armádou v hraničním pásmu LAC (Linka skutečné kontroly je volná demarkační čára, která odděluje území kontrolované Indií od území kontrolovaného Čínou v Indicko-čínském sporném hraničním území) ve východním Ladaku v Kašmíru. Po více jak měsíci, kdy Číňané tajně a protiprávně budovali na indickém území vojenské bunkry a stanoviště, bylo nakonec v boji muž proti muži zabito 20 indických vojáků. O počtu obětí na druhé straně se dosud spekuluje. Incidentem tak ale vyvrcholily vice než měsíční diplomatické slovní přestřelky mezi oběma velmocemi, které také provázel masivní přesun vojsk k hraničnímu pásmu. Situace je vážná. Úmrtí na obou stranách představují nejzávažnější incident od roku 1967, který nepochybně zasáhne i do budoucnosti. V posledních dvou desetiletích se vzájemné vztahy vyznačovaly napětím na hranicích, ale také velkou snahou situaci nehrotit. Ani teď k válečnému konfliktu mezi těmito dvěma jadernými velmocemi pravděpodobně nedojde. Důvěra mezi Novým Dillí a Pekingem však byla zásadně podlomena. Tento poslední arogantní krok Číny, byl s největší pravděpodobností odpovědí na “drzost” indických médií, které již několik měsíců otevřeně informují a zabývají se otázkou viny Čínské vlády na pandemickém šíření coronavirusu do celého světa a tím, že existenci virusu dlouho tajila a dokonce popírala . Následkem je mnoho mrtvých, ale především těžká ekonomická krize, jejíž skutečný dopad teprve ucítíme. Čína svůj podíl na pandemii stále striktně odmítá. A všechny, kdo si dovolí jí to připomenout, okamžitě trestá. Na oficiální dotazy Austrálie, Čínská komunistická strana odpověděla výhružkami, že přestane kupovat australské zemědělské produkty a bránila čínským studentům a turistům v cestování do Austrálie.

Tady v Asii však již dávno jde o víc, než jen o Ladak.

Jihočínské moře, Tchajwan, Hongkong, Vietnam, Japonsko, Filipíny … Neroztahuje se čínský drak příliš a mnoha směry?

Po drastické a chaotické situaci ve Wuhanu na začátku roku, jehož šokující záběry obletěly celý svět, je už Čína znovu fit a na nohou a podniká řadu dalších agresivních kroků. Její parlament nedávno schválil nový zákon, který zásadně upravuje vztah Číny s Hongkongem. Ten tak definitivně ztrácí svou autonomii a nezávislost. Již druhý den po jeho zavedení do praxe, podle něj Hongkongská policie začala zatýkat. A pokračuje dál. Čínská vláda dala 4 místním americkým mediálním společnostem 7 denní ultimátum k předložení podrobných informací o zaměstnancích, finančních operacích a vlastnictví nemovitostí. Čína také dlouhodobě a cíleně podniká potenciálně destabilizující kroky v Jihočínském moři, na které si ale kladou nároky i další země, jako Brunej, Vietnam, Tchajwan, Malajsie, Filipíny. Čína zde svévolně přejmenovává některé ostrovy v moři, aby si je tak později mohla nárokovat. Xiho vláda rovněž trvale ohrožuje Tchajwan, vyhrožuje Japonsku, bezdůvodně napadá Vietnamské rybářské lodě. Po rychlém nárůstu vojenské síly v posledních letech se tato oblast mění v nebezpečné epicentrum rostoucí moci. Narůstající napětí se daří zatím kontrolovat nejspíše také díky přítomnosti americké armády, která má v Jihočínském moři své základny.

Problémy s hranicemi sahají hluboko do minulosti. Čínsko-indická válka v roce 1962 se stala zlomem.

Ty věčné spory o území mezi Indií a Čínou se váží ještě k časům Britské Indie….. a ačkoliv byly v minulosti vyvinuty velké snahy o vyřešení společných hranic v tomto regionu, byla to Čína, která nakonec s žádným návrhem nikdy nesouhlasila. Nedošlo k tomu ani po odchodu Britů v roce 1947. Oboustranná neschopnost nalezení konsenzu, ale zejména dlouhodobá nechuť indického premiéra Nehru řešit stále se zvyšující územní nároky Číny, jen oddalovala doutnající konflikt. Jeden z hlavních důvodů byl, že Indie se ještě mnoho let po získání nezávislosti stále potýkala zejména s vlastními problémy. Tibetské povstání v roce 1959 a především jasný postoj Indie, která bez váhání nabídla azyl Dalai Lamovi i jeho exilové vládě, tak vztahy mezi oběma zeměmi definitivně vyhrotil. Následné, 3 roky přetrvávající nepokoje, vyústily v r. 1962 v Čínsko-indickou válku. Blesková, měsíční válka (od 20. října do 20. listopadu 1962), bohužel odhalila naprostou nepřipravenost indické armády. Díky značné převaze se Číně podařilo proniknout hluboko do vnitrozemí. Válka nakonec skončila příměřím, ale také neochotou Číňanů stáhnout se zpět z okupovaných území. Území Aksai Chin, v jehož západní částí se LAC nachází, Indie stále, na rozdíl od Číny, pokládá za území Kašmíru a tudíž spadající pod správu Indie. Kromě Aksai Chin získala Čína ještě další tisíce kilometrů, které jí během válečného konfliktu s Indii daroval sousední Pákistán. Paradoxní je, že on nerozdával ze svého. Věnoval Číně další uloupenou část Kašmíru, která je dodnes rovněž považovaná za sporné a Pákistánem “pouze” okupované území.

Covidová apokalypsa? Jak pro koho.

Zatímco se celý svět pečlivě dezinfikuje, počítá zemřelé a v doma spíchnutých rouškách přešlapuje na místě, dravý čínský drak si letí vzhůru a nic ho nemůže zastavit. Čína dnes disponuje největší armádou na světě a také druhou největší a nejsilnější ekonomikou. Je až s podivem, že ještě v roce 1980 činilo HDP Číny pouhých 19, 1 miliardu USD, zatímco v roce 2018 už to bylo 13 608 miliard USD! Největší čínský úspěch však spočívá v zásadním zkrocení chudoby. Ještě v roce 1987 bylo více než 66% populace chudých. Dnes je to už jen asi 0,5% Číňanů. Podobnými čísly se mohou pochlubit třeba Maďarsko, nebo Řecko. Mezitím, co jsme společně budovali tu levnou čínskou fabriku, pokrytecky zavírali oči nad lidskými právy a devastací životního prostředí za jejími zdmi, z malého dráčka vyrostla nenasytná saň. Na co ukáže, to si vezme. Jsme jako překvapení cestující, kteří stále postávají na peroně, přičemž vlak, na který čekáme, je už dávno v Pekingu.

Triumfální oživení Hedvábné stezky, neboli vlajkový projekt čínského prezidenta Xi Jinpinga. Belt and Road Initiative.

Když se Xi Jinping v roce 2013 stal čínským vůdcem, nastoupil už do rychle rozjetého vlaku a předsevzal si, že jej přemění v tryskáč. Jeho osobním cílem je, do roku 2050 z Číny vytvořit plně rozvinutý, bohatý a nejmocnější stát na světě. A to se mu zatím daří. Peking totiž pragmaticky přemýšlí na desetiletí dopředu a všechny poslední události jsou nejspíše součástí velkého plánu. Vlajkovou lodí nynějšího čínského prezidenta je nepochybně „Belt and Road Initiative“ (BRI), rafinovaně plánovaný infrastrukturní program s investicí mnoha miliard dolarů a který má propojit Čínu s více než 100 zeměmi prostřednictvím železničních, lodních a energetických projektů. Tento projekt často nazývaný Hedvábná stezka, jen historicky navazuje na původní obchodní trasy, které kdysi spojovaly Čínu se západem. Bohužel i tady se Čína chová dominantně a země, které do projektu před lety s velkým očekáváním vstoupily, si teď stěžují na neinformovanost, korupci, neprůhlednost ve výběrových řízení, pokud vůbec existují, a na povýšené chování Číny. Toto vše jen potvrzuje skepsi a pochyby, které rovněž projekt od samého začátku provází. Nejzávažnější obavy se týkají bezpečnosti. Existuje oprávněný strach ze zvýšeného čínského vlivu v Evropě. A nejen to. “Stezka” prochází zeměmi, které jsou na seznamu teroristických států. Indie patří mezi státy, které svou účast na BRI hned v samém počátku odmítly a stále odmítají.

Co dál? Bojkot?

V tomto okamžiku panuje v území Ladaku příměří. Po týdenních přesunech tady teď v pohotovosti proti sobě však stojí dvě nejsilnější armády světa. A nejen to. Další rázné kroky na sebe nenechaly dlouho čekat. Indická vláda v pondělí vyjmenovala 59 čínských mobilních aplikací, které zakázala používat z důvodů bezpečnosti. Další omezení se budou týkat čínských investic v Indii. Stopku dostaly všechny projekty v budování infrastruktury. Také účast v indických společnostech formou čínského kapitálu již nebude možná. Americký prezident, německá kancléřka, ale i další hovoří o podobných opatřeních již dlouho. O nutné ochraně domácího kapitálu se mluví stále hlasitěji. Vláda Velké Británie okamžitě reagovala na situaci v Hongkongu svým prohlášením, že nový zákon “je vážným porušením čínsko-britského paktu”, uzavřeného před 23 lety. Britský premiér Boris Johnson již také nabídl obyvatelům Hongkongu pomoc se získáním britského občanství.

A geo-političtí analytici a pozorovatelé Číny mají na mysli dvě otázky: „Co se stane dále“ a „Proč teď“.

Blanka Jeetendra Varma, Mumbai, červenec 2020