Čína stupňuje tlak

Indická armáda v posledních dnech zásadně změnila pravidla, jež v oblasti LAC (Line of Actual Control) dosud respektovala. Armádní velitelé mají teď nově pravomoc za mimořádných okolností použít střelné zbraně. Premiér země Naredra Modi také prohlásil, že armáda má jeho plnou důvěru a svobodu při řešení situace na místě.

A to zásadně mění situaci a dohodu z let 1996 a 2005 o nepoužívání střelných zbraní na Indo-čínské hranici.

Již druhý měsíc plní přední stránky indických novin vojenský konflikt na severu země v Kašmíru, v údolí Galwan, ležícím ve východním Ladakhu. Vláda byla dlouho skoupá na přesné informace. Teď, po posledních krvavých střetech s mrtvými na obou stranách, se situace zásadně vyostřila. Armádní zdroje již dříve potrdily, že čínští vojáci už od května v oblasti Galwanu tajně vybudovali a stále budují desítky nových opevnění a bunkrů, což Indie považuje za nepřijatelný krok. Indie považuje oblast Galwanu historicky za své území a jakékoliv pokusy čínské strany tento fakt zvrátit, vnímá za nepřijatelný a nepřátelský krok. Problém eskaloval 18. června 2020, kdy Číňané zavraždili 20 indických vojáků. Od té doby zde narůstá napětí a obě země sem, do těžko přístupné, vysokohorské oblasti Himalájí, kvapně přesunují své armády.

Tato nepříjemná situace hodně připomíná rok 1962, kdy se na stejném místě rozhořel konflikt, který se záhy změnil v čínsko-indickou válku. Hlavní příčinou této války byla sporná himálajská hranice. Po tibetském povstání v roce 1959, kdy Indie poskytla azyl Dalaj Lámovi, došlo mezi oběma zeměmi k řadě násilných pohraničních bojů. Výsledkem narůstající čínské agrese byl nakonec ozbrojený konflikt. Válka, trvající pouhý měsíc od 20. října do 20. listopadu 1962, nakonec skončila čínským příměřím a stažením vojsk do území LAC. Tato „Linie skutečné kontroly“ je volná demarkační linie, která odděluje území kontrolované Indií od území kontrolované Čínou v čínsko-indickém hraničním sporu. Prostě, území nikoho.

Nutno připomenout, že k tomuto konfliktu v r. 1962 se také váže začátek pevného přátelství a dobrých obchodní vztahů mezi Indií a Ruskem. Když totiž čínsko-indický rozkol vzplanul, vyvinula Moskva značné úsilí na podporu Indie, zejména prodejem, v té době moderních, stíhacích letadel MiG. A Indie neměla na vybranou. Spojené státy a Británie jí totiž pomoc a prodej svých vyspělých zbraní odmítly. Přirozeně se tedy obrátila na tehdejší Sovětský svaz.

Teď však vše nasvědčuje, že se jedná jen o „pouhou“ pokračující rozpínavost severních sousedů. Indická vláda již dlouho veřejně upozorňuje, že čínské jednotky do oblasti LAC vstupují ilegálně a opakovaně provokují. Na jiných místech pravidelně narušují indický vzdušný prostor a výsostní vody. Situace je teď více než vážná a oprávněně zde panují velké obavy. Navíc poslední události vyvolaly i bouři na domácí politické scéně, kdy šéfka opozičního Kongresu Sonia Gandhi obvinila vládnoucí BJP z neschopnosti kontrolovat vlastní území.

Co by ve víru událostí rozhodně také nemělo zapadnout, je rozhodnutí ministra obrany Rajnataha Singha zúčastnit se v příštích dnech v Moskvě slavnostní vojenské přehlídky u příležitosti 75. výročí sovětského vítězství nad Německem ve druhé světové válce. Rajnatah Singh by se měl také setkat s prezidentem Vladimírem Putinem, což naznačuje, že jeho cesta má mnohem větší význam.

Mnoho analytiků se zatím shoduje, že k další čínsko-indické válce pravděpodobně nedojde. Obě země totiž patří mezi jaderné velmoci a operují nejsilnějšími armádami na světě. Proto se vzájemně i respektují. A především, své hlavní zájmy mají někde jinde. Pokud jde o Čínu, konflikt na hranici s Indií by snížil její schopnost čelit klíčovým bezpečnostním výzvám v Jihočínském moři. Tím by se stala více zranitelnou vůči Spojeným státům, které Peking považuje za svého hlavního bezpečnostního konkurenta. Zdá se tedy nepravděpodobné, že by Peking chtěl riskovat válku na dvou frontách. Podobně pro Indii zůstává hlavní bezpečnostní výzvou infiltrace teroristů z Pákistánu na hranici v Kašmíru. Je také třeba zmínit, že v této sporné a velmi řídce obydlené oblasti LAC se nenacházejí žádné významné materiální zdroje, jako je ropa, plyn, nebo nerostné zásoby. A přírodní vysokohorský terén útočícím stranám nenabízí téměř žádné výhody, spíš naopak.

Emoce teď hrají na nejvyšší struny a to v době, kdy pandemie Covidem 19, bezohledně rozšířená z čínského Wuchanu začátkem roku, v Indii stále není na ústupu a krutě decimuje zdejší ekonomiku. Mnozí proto volají po bojkotu čínského zboží a zastavení bilaterálního obchodu. Jenže…. Čína je pro Indii hned po USA druhý největší obchodní partner. Naopak Indie pro Čínu není až tak významná. Se svými 2,1% stojí daleko za USA, Japonskem Jižní Koreou, Honkongem, Německem a dalšími. Čísla hovoří jasně. Dovoz z Číny se pohybuje kolem 15% oproti 5,1% indickému vývozu. A v neposlední řadě nelze pominou fakt, že čínské podniky v posledních 10 letech v Indii proinvestovaly kolem 20 miliard USD.

Šance začít měnit ekonomickou mapu světa je dilema nejen pro Indii, ale pro celý svět. Tak uvidíme, kam se my, jeho tvořitelé, teď vydáme.

„World peace begins with inner peace“…. Dalai Lama

Blanka Jeetendra Varma, Mumbai, červen 2020

Autor: blankavarma

Vyrostla jsem v Praze a celý život toužila žít v Africe. Na chvilku jsem si to zkusila, ale osud mě nakonec zavál dál na východ, do Indie. A jsem mu za to vděčna. Život v cizině a vedle cizince může učinit život vzrušující. A to ten můj nepochybně je. Můžete ho prožívat se mnou, jestli chcete. Vítejte na palubě!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s