41 indických námořníků v čínské pasti

Čína již více jak rok zadržuje 2 obchodní lodi s indickou posádkou ve svém přístavu. Jak je patrné, nejsou to jediné lodi, které takto uvízli v čínských spárech.

V listopadu letošního roku reportér agentury Bloomberg uvedl, že “australské uhlí v hodnotě více než 500 milionů USD uvízlo na 66 nedobrovolně kotvících lodích v čínských přístavech”.

čínský přístav Caofeidian

41 indických námořníků je již více než rok zadržováno v čínských vodách. Ale není to pandemie, která posádky uvěznila na palubách svých lodí. Obchodní válka mezi Čínou na jedné straně a Austrálií a Indií na straně druhé, přinutila obě plavidla zakotvit v čínském přístavu. Dvě obchodní lodě, švýcarsko-italská Anastasia a indická Jag Anand, přepravovaly koksovatelné uhlí do Číny.

Na tom není nic neobvyklého. Jenže!

Čína odmítla poskytnout oběma lodím svolení k vyložení nákladu. Důvodem je eskalující obchodní spor s Austrálií. Mezi oběma zeměmi již dlouho panuje obchodní válka. V roce 2017 Austrálie striktně zakázala všechny zahraniční dary politickým stranám s odvoláním na zprávy o prokazatelných, čínských pokusech ovlivňovat politické dění v zemi. Následující rok dal australský parlament stopku čínskému technologickému gigantu Huawei a jeho 5G síťi. Rovněž také zablokoval 10 masivních čínských investicí v Austrálii. Austrálie rovněž dlouhodobě kritizuje situaci v Hong Kongu, na Taiwanu a v celém Jihočínském moři. Letos bylo zastaveno udělování víz čínským studentům. Oni totiž bývají velmi často agenty Čínské komunistické strany v zahraničí. A v neposlední řadě Austrálie, stejně jako Indie, která od dubna stojí s Čínou na pokraji válečného konfliktu, hned na začátku pandemie zásadně podpořila výzvy k nezávislému vyšetřování původu koronaviru.

A to Čína vůbec nechce slyšet.

Mimochodem. I přesto přese všechno, Čína je stále největším obchodním partnerem jak Austrálie, tak i Indie.

Lodi připluly s dodávkou uhlí z australského Queenslandu do Caofeidianu v Čínském moři v srpnu 2019. Jak již bylo zmíněno, nedostaly povolení k vyložení nákladu. A po šesti měsících čekání, bez možnosti opuštění lodi, zachvátila svět pandemie koronavirusem. Lodě se pro posádky tak staly nekonečným vězením. Až dosud jim totiž čínské úřady neumožnily odplutí z přístavu, ani výměnu posádky. A ty jsou teď v pasti. Mezinárodní předpisy striktně vymezují maximální dobu, po kterou může posádka sloužit na lodi, na 11 měsíců. Ta už je teď dávno překročena. Majitelé lodí se po celou dobu snaží ze všech sil situaci řešit. Některé sousední státy dokonce nabídly pomoc s tím, že uhlí odkoupí a pomohou tak vyřešit svízelnou situaci.

Marně.

Posádka Anastasie

Mezinárodní organizace vyzývají Čínu k dodržování plavebních předpisů a také lidských práv. Politici se snaží jednat. Příbuzní zajatců založili petici, ” SOS! Indičtí námořníci potřebují vaši pomoc!” ve které žádají indickou vládu, aby okamžitě přijala opatření, vedoucí k bezpečnému návratu všech zadržovaných námořníků domů. Panuje opodstatněná obava o jejich zdravotní stav. Podle fotografií někteří trpí různými chorobami, včetně kurdějí.

Čínské úřady stále mlčí.

A zatímco pandemie v určitém okamžiku nepochybně skončí, obchodní válka vedená Čínou, nejspíš nikdy. Bude jen mnohem agresivnější a nepředvídatelnější.

Blanka Jeetendra Varma, Mumbai, India, prosinec 2020


besthelpinghands.com

Author: blankavarma

Vyrostla jsem v Praze a celý život toužila žít v Africe. Na chvilku jsem si to zkusila, ale osud mě nakonec zavál dál na východ, do Indie. A jsem mu za to vděčna. Život v cizině a vedle cizince může učinit život vzrušující. A to ten můj nepochybně je. Můžete ho prožívat se mnou, jestli chcete. Vítejte na palubě!

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s