Indira Gandhi

indická politička, významná postava Indického národního kongresu a také až dosud jediná, indická předsedkyně vlády. V čele indického kabinetu stála od roku 1966 až do r.1977 a pak znovu od ledna 1980 až do své smrti v roce 1984. Celý její život byl úzce spjat s politikou a nebyla to rozhodně procházka růžovou alejí.

Indira Priyadarshini Nehru se narodila 19.listopadu 1917 do rodiny významného indického politka. Jejím otcem nebyl nikdo jiný, než vůdce Indického hnutí za nezávislost a také první předseda vlády svobodné Indie, Jawaharlal Nehru.

V dětství Indira svého otce moc nevídala. Pro své politické aktivity, neměl na rodinu čas. Sblížili se až později. V roce 1937 Indira odjela studovat do Oxfordu. Nebyla excelentní studentka, dokonce musela opakovat přijímací zkoušky. Vždy se však zajímala o politické dění. Vzhledem ke smrti své matky a také kvůli zdravotním problémům, Indira studium nedokončila. V roce 1940 se vrátila do Indie a o dva roky později se provdala.

Indira a její osobní život

V roce 1930 doprovázela malá Indira svou matku Kamalu na jednu z demostrací. Bohužel, díky slunečnímu žáru se matce udělalo nevolno a omdlela. Jakýsi mladík z davu jí přispěchal na pomoc. Ten mladý a pohledný muž byl zapálený aktivista a velký obdivovatel Mahatmy Gandhiho, Feroze Gandhi. Indirin budoucí manžel. Po několika letech se oba znovu potkali v Oxfordu a zamilovali se do sebe. Jejich manželství trvalo 18 let, dokud v roce 1960 Ferez nezemřel na infarkt. Měli spolu dva syny – Rajiva (nar. 1944) a Sanjayho (nar.1946). Sanjay se stejně jako matka, aktivně zapojil do politického dění. Bohužel zemřel v roce 1980 při leteckém neštěstí. Dlouho vzdorující starší Rajiv, nakonec své matce podlehl, opustil své povolání pilota a vstoupil rovněž do politiky. To jej, bohužel stejně jako jeho otce, stálo život. 21.května 1991 byl zavražděn tamilskou sebevražednou teroristkou (Černí tygři). Rodinné politické žezlo převzala Rajivova manželka Sonia. Sonia, kdysi obyčejná italská dívka, dodnes stojí v čele Indického národního kongresu a pokračuje tak v odkazu svého manžela a jeho rodiny.

Kde se vzalo její příjmení Gandhi

Indiru se samotným Mahatmou Gandhim pojilo hluboké přátelství. Od ranného dětství jej nesmírně obdivovala. Aby ne. Její otec a Mahatma byli nejen političtí spolubojovníci, ale také velmi důvěrní a blízcí přátelé. Nebyli však nijak pokrevně spřízněni. Příjmení Gandhi Indira získala díky sňatku s Ferozem. Ani on však nebyl s Mahatmou Gandhim příbuzný. Feroze Gandhi se narodil se jako Feroze Jehangir Ghandy v Parsi zoroastriánské rodině. Již v roce 1930 se aktivně připojil k Indickému hnutí za nezávislost. Feroze byl Mahatmou Gandhim natolik okouzlen a fascinován, že si záhy po získání členství ve straně, změnil své příjmení z Ghandy na Gandhi.

Indira jako politička

Indie v roce 1947 získala nezávislost a Nehru se stal prvním premiérem. V té době byla již Indira celkem protřelou a zkušenou političkou a začala svého otce doprovázet na všech zahraničních cestách. Velmi rychle se stala jeho klíčovou spolupracovnicí. Již v roce 1959 byla zvolena do čela Indického národního kongresu a po smrti svého otce v roce 1964 její politická kariéra začala stoupat strmě vzhůru. Už o dva roky později byla jmenována premiérkou země.

Jestli někdo z jejích politických kolegů, či rivalů očekával, že si s “premiérkou v saree” snadno poradí, tak se hluboce mýlil. Indira po celou dobu svého vládnutí vládla pevnou rukou, byla známá svou neústupností a bezprecedentní centralizací moci. Ustála i potravinovou nouzi a ropnou krizi v roce 1973, kdy válkou a neúrodou vysílené Indii hrozil hladomor. Mezi roky 1975 až 1977 zašla dokonce až tak daleko, že k posílení své moci vyhlásila výjimečný stav, kdy byly pozastaveny základní občanské svobody a veškerý tisk podléhal přísné cenzuře. Během voleb mnoho jejich politických protivníků skončilo ve vězení. Bylo to protiústavní a dodnes jí to mnozí nemohou zapomenout.

Od začátku své politické angažovanosti se také intenzivně zajímala o práva žen. Aktivně pracovala v ženských hnutích, cestovala a osobně se o jejich problémy zajímala. Co je však zajímavé, nikdy se během své politické kariéry nesnažila další ženy do svého kabinetu prosazovat. Přesto a navzdory tomu, mnoho žen vidělo a stále vidí Indiru Gandhi jako symbol feminismu a obraz ženské síly.

Indira ve válce s Pákistánem

Když v roce 1970 pakistánská armáda krutě zasáhla proti povstání vlastního lidu ve Východním Pákistánu (dnešní Bangladéš), rozpoutala také genocidu na zdejších ženách. Začalo systematické znásilňování a vraždění především hinduistických žen v této oblasti. Indira Gandhi povstalcům nabídla pomoc a otevřela hranice. Neměla moc na vybranou. Přes hranice začaly proudit statisíce uprchlíků. Nechala okamžitě vybudovat sběrné tábory a Indie ve velmi krátké době přijala 10 milionů válečných běženců, kterým po dlouhou dobu poskytovala humanitární pomoc. A to i přes to, že samotná Indie tehdy trpěla potravinovou nouzí. Odezva na sebe nedala dlouho čekat. Pákistán 3.prosince 1971 napadl Indii na jejich společné západní hranici. Během této krátké, dvoutýdenní války Pákistán ztratil polovinu svého námořnictva, čtvrtinu letectva a třetinu své armády. Tato válka přinesla obrovský počet obětí a také zaznamenala 90 000 pákistánských zajatců, vůbec největší od II. světové války. Pákistán kapituloval a souhlasil s odtržením East Pakistan a tedy se vznikem nezávislé Bangladéše. Z této bitvy vyšla Indie jako vítěz, ale především Indira Gandhi jako silná politička. Porazila nepřítele a posílila postavení Indie i na mezinárodním poli. Ještě před vypuknutím konfliktu totiž odletěla do Washingtonu osobně požádat prezidenta Nixona o pomoc. Dostalo se jí však chladného odmítnutí. Na to okamžitě a vstřícně zareagovala Moskva a pomohla Indii zvítězit. Od této doby panují mezi Indii a Ruskem velmi přátelské a vyrovnané vztahy.

Operace Modrá hvězda

Mocenské boje, touha po osamostatnění Punjabu vedla v 80. letech k radikalizaci některých skupin Sikhu. Ti byli navíc podporování ze sousedního Pákistánu. 1.června 1984 Indira Gandhi nařídila armádě zahájit operaci Modrá hvězda. Ta měla za cíl zneškodnit teroristické základny v těsné blízkosti Harmandir Sahib (Golden Temple), svatyně všech Sikhu v Amritsaru. Bohužel, během bojů zde zemřelo také mnoho nevinných poutníků, které teroristi zneužili jako lidské štíty. Vojenskou akci v chrámovém komplexu okamžitě kritizovali Sikhové po celém světě. Považovali ji totiž za útok na sikhské náboženství. Mnoho sikhských vojáků v indické armádě tehdy na protest opustilo své jednotky.

Pět měsíců po operaci, dne 31. října 1984, byla Indira Gandhi zavražděna Satwantem Singhem a Beantem Singhem, svými dvěma sikhskými osobními strážci.

Její násilná smrt vyvolala obrovské pobouření veřejnosti a rozpoutala další peklo. Touha po pomstě nakonec vedla k zabití kolem 17 000 Sikhů. Což mělo za následek, že zemřelo mnohem více lidí, než během samotné operace Modrá hvězda.

Doporučuji shlédnout nový film “JOGI”, který běží na Netflixu a věrně popisuje pogromy Sikhů, které následovaly bezprostředně po smrti Indiry Gandhi.

Indira Gandhi byla, je a bude mnohými obdivovaná a stejně tak i mnohými proklínaná. Jedno jí nelze upřít. Byla to neobyčejně statečná a výjimečná žena. Žila a vládla v nelehké a třeskuté době. Ustála mnohé mocenské boje ve své straně, překonala mnohá obvinění. Jako žena pokořila útoky opozičních stran, ovládanými muži. V roce 1999 byla Indira Gandhi v anketě pořádané BBC jmenována „Ženou tisíciletí“. V roce 2020 byla časopisem Time zařazena na seznam nejmocnějších žen světa. Žen, které zásadně poznamenaly minulé století.