Lockdown spustilo exodus

Dnes je to již týden od úplného uzavření Indie, největší karantény na světě. A také dnes vláda zveřejnila prohlášení, že toto 21 denní lockdown se nebude prodlužovat. Kéž by! Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet, počet onemocnění každým dnem totiž narůstá.

9. března 2020 byl potvrzen první pozitivní případ coronaviru a již 12. března indická vláda dočasně anulovala všechna platná turistická víza, potřebná ke vstupu do země. Během pouhých pár dnů následovalo zrušení mezinárodních a vnitrostátních letů, zavření škol, sportovišť, kanceláří, obchodů, zastavení veškeré vlakové a autobusové dopravy v zemi. Až dosud absolutně nevídaná situace.

„Čeká nás teď ještě 14 velmi obtížných a rizikových dnů. Protože předpokládáme, že nákaza bude kulminovat. Proto žádám všechny občany, aby respektovali nařízení vlády, jakkoliv jsou nepříjemná. Nyní není důvod pro paniku, ale pro disciplinu.“ prohlásil předevčírem ministr zdravotnictví ke svým občanům.

Úplné uzavření země, následované zákazem vycházení, neuvěřitelně zkomplikovano život statisícům dělníků a jejich rodinám. Z hodiny na hodinu přišli o práci a tedy o svůj jediný příjem. Často daleko od domova. Ve svízelné situaci se také ocitlo mnoho turistů. Někteří reagovali na výzvy svých ambasád a vrátili se s jejich pomocí domů včas. Jiní se rozhodli přečkat pandemii tady a zůstat. Jenže! Situace se začala měnit dramaticky z hodiny na hodinu.

Jestli jsou na světě místa, kde jsou turisté opravdu vítání, tak Indie mezi nimi nepochybně hraje prim. Coronavir však náhle změnil situaci. Virus sem do Indie byl importován právě v období turistické sezony. Žádná panika nenastala, ale někteří lidé se začali cizinců bát a odmítali je ubytovat. Navíc, nikdo stále neví, co bude zítra, za týden. Indové nikdy neuměli a stále neumí říkat „ne a nevím“. Nad typickým „Dont worry, lets see a God is great“ za normálních okolností s úsměvem mávnete rukou. Vaše míra tolerance však mízí rychlostí světla při natolik vyjímečné situaci, kdy obchody se základními potravinymi jsou zavřené a vy ani místní nevíte, jestli vůbec, případně na jak dlouho se otevřou. Pro turisty pekelná situace! Pořád mají ale svou kreditní kartu, telefon s číslem na ambasádu. A ty dělají, co mohou. A až se vrátí dom, třeba v rámci repatriace, budou o tom všem vyprávět. Zbyde jen nevšední a vzrušující vzpomínka z exotické dovolené.

To však nemohou říci statisíce dělníků, kteří možná také váhali, nebo pouze doufali v boží milost a neodjeli domů včas. V současné době, jen v hlavním městě Delhi, uvízlo asi 200 tisíc lidí, kteří se potřebují vrátit do svých vesnic. Lockdown je však zastavil na půl cesty. Nejčastěji míří do Biháru, či Uttar Pradesh, států, které patří mezi ty nejchudší.

„Jasně, že se bojím té nemoci, protože žiju na ulici. Ale mnohem víc se obávám hladu“ říká 32 letý Papu, který přišel do Delhi před třemi týdny za prací a teď se pokouší dostat zpět domů, do Saharanpuru ve státě Uttar Pradesh.

V Indii v těchto dnech nastal druhý největší exodus.

„Co máme jíst, když nevyděláváme?“ kroutí nešťastně hlavou Nisar a dodává, že jeho rodina má dost peněz, aby to zvládla čtyři nebo pět dní bez práce, ale ne celé týdny a daleko od domova.

Situace v Delhi je kritická, vláda proto již začala organizovat speciální autobusy a vlaky, které dopraví migranty do jejich domovů.

Nejen migranti, ale i obyčejní chudí lidé se tady ocitají ve velmi težké situaci. Ačkoliv žijí skromě, mnozí z nich nemají téměř žádné úspory. Ty tři týdny nějak vydrží, ale co potom?

K dnešnímu dni je v Indii zaznamenáno 1200 případů onemocnění coronavirem, 33 umrtí a 110 vyléčených případů. Zatím skvělá čísla. Zatím…. PRO hraje dobrý imunitní systém zdejších lidí, jejich víra, životní styl, ale také možná počasí. Spekuluje se, že rychlému rozšíření viru napomohlo chladné počasí. V zimě lidé tráví více času v uzavřených prostorách. V Indii je teď naopak teplo. V polovině června však přijdou monzunové deště. Doufejme, že už bude po všem. God is great!

Blanka Jeetendra Varma, Mumbai, 30.března 2020

Autor: blankavarma

Vyrostla jsem v Praze a celý život toužila žít v Africe. Na chvilku jsem si to zkusila, ale osud mě nakonec zavál dál na východ, do Indie. A jsem mu za to vděčna. Život v cizině a vedle cizince může učinit život vzrušující. A to ten můj nepochybně je. Můžete ho prožívat se mnou, jestli chcete. Vítejte na palubě!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s