A Ty jsi kdo?

“Jmenuji se Blanka, Bianca, jako bílá, víš?.” Odpovídám na dotaz, který tady v Indii provází téměř každé mé nakupování na ulici. Jasně, že vůbec nepátrám po tom, jak moc důležité je znát mé jméno pro uzavření našeho bleskového byznysu, protože vím, že v zápětí bude následovat “a odkud jsi”?

“Originally I am from Czech Republic” samozřejmě jen zkouším, nějaké další rozvinutí diskuse ohledně geografie nečekám…… A následuje moudré pokývání hlavou. Takže je jasné, že to divné slovo slyší poprvé. Většinou v sobě už hned potlačím vtíravé geny svých rodičů pedagogů a tu přirozenou potřebu poučovat. Přecházím rovnou na pomoc k sousedům.

“Near Germany.” “Oh really? Great! Džermany, ty já znám dobře!” okamžitě se v jeho očích ocitnu v partě vyvolených elitních boháčů tohoto světa. Tím ale i rapidně stoupá cena těch banánů, kvůli kterým jsem tady. “Kitna hai” ptám se. ” Handrt, mum” “Hele, 6 banánů, maximálně za 40. Jsem zdejší. Žiju tady dlouho, manžel je odsud.” “Oh realy mum? This is very, very good!” dostává se mi pochvaly za můj odvážný životní krok stát se indickou manželkou. “Sure, 40 je ok, mum.”

Před pár lety ještě následovala série otázek ohledně mého věku a taky rodinného stavu. Přemýšlím, že už se mě na to dlouho nikdo nezeptal. Od té doby, co jsem se přehoupla do věku babiček tahle informace nejspíš přestala být aktuální.

Mám ráda tuhle bezprostřední pouliční jednoduchou konverzaci. Stejně, tak jako jsem si zvykla na nesmělost a ostych, který občas působí jako nezdvořilost. První se tady totiž vždy pozdraví s mužem. Někdy to i chvilku trvá, než mě někteří pánové “vezmou na milost” protože ta počáteční panika “co si s ní počnem” je trochu paralyzuje mě oslovit……

Když se osmělí, pak ale s úsměvem a bez servítků udeří! “Do you like Indian food mum?” což tedy ve skutečnosti znamená ” rádi bychom věděli, jestli umíš vařit a jestli ten chudák s Tebou, zdivočelou, bílou feministkou doma netrpí hladem…

Jenže já vařím ráda. Na rozdíl od mnohých Indek. A vzhledem k tomu, že podle toho i vypadám…… mi to tedy nejspíš věří!

P.s. Mami, měla jsi pravdu. I když jsem to Tvoje věčný “Dokud se nenaučíš pořádně štupovat ponožky a uvařit knedlík, tak si Tě nikdo nevezme!” strašně nesnášela!

Blanka Jeetendra Varma, Mumbai, únor 2020