a nemá ve světě obdoby. Navzdory všem Fedexům, kurýrům, nebo poštovním úřadům, tradiční indický doručovací systém úspěšně odolává i té nejmodernější logistice.
Zatímco v západním světě staré zvyky postupně mizí, jsou nekompromisně vytlačovány novými a rychlejšími technologiemi, v Indii se stále najde prostor pro všechny.
POTŘEBUJETE VYPRAT, NEBO VYŽEHLIT?
Možná si někteří z vás při návštěvě Indie všimli mnoha míst pokrytých stovkami šňůr se sušícím se prádlem. A taky káděmi s vodou a desítkami pradlářů, kteří v nich stále ručně perou prádlo. Prát ručně je dřina, proto je to tady typicky mužské zaměstnání. U nás v našem, 18ti patrovém domě v Mumbai máme taky našeho “laundrymana”. Když jeho otec v této residenční části jižní Mumbai kdysi začínal, byl Prakesh malý kluk.

Dnes už jeho syn sám studuje universitu. Nevytlačily ho ani automatické pračky, nebo supermoderní napařovací žehličky, které jsou dnes běžné v každé domácnosti. On je totiž naprosto spolehlivý. Zatím se za ty roky nikdy nestalo, že by mi něco chybělo, přebývalo, nebo mi nedejbože přinesl saree naší sousedky. Jeho systém je důmyslný a pořád stejný, jako ho kdysi zavedl jeho otec. Vše je v rancích, na první pohled nepřehledné a chaotické, tak jak působí zprvu celá Indie. Uvnitř však panuje přísný řád. Když vstoupíte do malého obchůdku, ceny určitě neuvidíte, jen jakési kódy. Zkuste si představit železářství, kde jich používají stovky. Ukážete prodavači šroubky, které potřebujete a majitel vám bez mrknutí oka okamžitě sdělí cenu.
MÁTE HLAD?
nebo o půlnoci dostanete chuť na zmrzlinu? Či vám jen zrovna došly vajíčka? V Indii se žije dlouho do noci. Večeří se běžně mezi 8 – 10 hodinou večerní a když se vám nechce vařit, stačí vytočit jedno z mnoha telefonních čísel, a za pár minut je horká večeře na stole. Cena je stejná, nebo dokonce nižší, než v restauraci.

Většina domácností střední a vyšší třídy tady potraviny včetně zeleniny a ovoce objednává. Ne v nějakém Tescu, ale v nejbližším krámku v okolí. Zeleninu u zelináře, mléko u mlékaře , mouku a rýži v místním koloniálu. Maso a vejce se prodávají zvlášť. Maso prostě a jednoduše v běžném potravinovém obchodě, nebo supermarketu nenajdete. Indové jsou většinou vegetariáni. Mnozí z nich přísní, což znamená, že do obchodu , kde se současně prodává maso, nikdy nakupovat nepůjdou.
A pak jsou tady ještě zástupy podomních prodavačů, kteří přicházejí pravidelně a přinesou až k vaším dveřím čerstvé ryby, nebo třeba široký výběr domácích sušenek.. Potíž s přebytkem starých novin vyřeší “oldpaper man” který Vás nejen zbaví nahromaděného papíru ale ještě za něj zaplatí.

POTŘEBUJETE NOVOU OBČANKU?
Žádný problém..
Prostě a jednoduše zavoláte agentovi, domluvíte s ním termín a cenu a pak už si možná jen skočíte ke kadeřníkovi, abyste na fotce vpadali dobře
Agent přijde domů s kompletním vybavením. Nejprve s vámi vyplní formulář, pečlivě zkontroluje vaše doklady a zanese vše do elektronického systému. Pak vás vyfotí sejme vaše otisky prstů. Nakonec zaplatíte a asi tak za tři týdny vám domů přijde vaše nová občanka nebo-li, adhaar card.
POTŘEBUJETE VYMĚNIT PENÍZE, NEBO KOUPIT DÁREK MANŽELCE?
Tak samozřejmě, že můžete zaskočit do banky, nebo do klenotnictví. Kdo však mění peníze často, nebo touží po nějakém nevšedním šperku, má svého osobního směnárníka a klenotníka. V pohodlí svého domova uzavřete bankovní transakce ve všech možných měnách a nebo vyberete krásný náhrdelník pro svou milovanou choť, aniž by po vás přitom někdo cizí pokukoval.
BOŽÍ POŽEHNÁNÍ AŽ DO DOMU
Víra je jedním ze zásadních pilířú indické kultury. A motlitby jsou součásti všech životné důležitých kroků. Bez “holy man” se neobejde žádná klíčová událost v rodině.

Běžně je duchovní pozván kvůli požehnání při narození dítěte, ale i po smrti člena rodiny, při nákupu nemovitosti nebo jen nového auta, ale také třeba před odchodem z domva do ciziny, na studia.
THE LUNCH BOX
je velice úspěšný bollywoodský snímek s romantickou zápletkou, který srozumitelně a úsměvně popisuje tento tradiční a po staletí neměnný indický systém logistiky.

Je to ale také zajímavý příběh, který divákovi umožní vhled do indických zvyků a zejména pochopení vztahu k jídlu. Protože, zatímco západní svět díky své uspěchanosti a nebo často jen lenosti, již dávno vyměnil tradiční stravu za nezdravé fastfoody, Indové si “své” domácí dobroty rozhodně vzít jen tak nenechají.
Blanka Jeetendra Varma, Mumbai, Indie, červenec 2019