mají dnes srovnatelné postavení s postavením žen ve světě. Primárně totiž nejsou velké rozdíly mezi životem v západní, nebo východní kultuře. Nerovnosti vznikají spíše odlišným způsobem života každé rodiny, nebo komunity.
HOLKY Z MĚSTA
mají kuráž a většinou je potkáte v oblečení západního stylu. Naučily se rychle pohybovat v drsném světě byznysu, dříve určeném výhradně mužům. Univerzitní vzdělání dívek se zde již dávno stalo samozřejmostí. Ženy nyní běžně zastávají významné pozice ve státní správě, v politice, ve školství, jsou velmi úspěšné lékařky, advokátky, oblékají soudcovský talár. Především jsou ale skvělé manažerky. Dokonce z některých pracovních pozic muže téměř vytlačily. Organizovat život se totiž učí od svých matek už od dětství. Zatímco západní ženy se čím dál tím víc dělí o domácnost se svými protějšky, Indky organizují chod domácnosti pomocí služebnictva samy. Tento systém je v Indii stále velmi rozšířený, má svá pravidla a odvíjí se od finanční situace rodiny. V indickém kastovním systému má každý svou pozici. Někdo uklizí, jiný pere, další vaří a velmi často má dobře situovaná rodina i svého řidiče. Indický manžel je totiž v prvé řadě živitel. Respektovaná hlava rodiny, která chce mít každý den teplou večeři na stole a veškerý servis k tomu. A na ženách je, jak to zařídí. Jestliže si má tedy Indka vybrat mezi novou automatickou pračkou, nebo služebnou, nepochybně zvolí tu druhou variantu. Protože pračka zatím prádlo nepověsí, ani nevyžehlí.
ZATÍMCO NA VESNICI
daleko od metropole obyčejná holka takové štěstí nemá. V lepším případě má doma pračku, ale nejspíš jí ani tak nikdo nepomůže. A to ani v případě, že pere ručně. To ale neznamená, že by svůj život chtěla mermomocí měnit. Vesnické ženy totiž zdaleka nemají takové ambice, jako ty velkoměstské. Vzdělání tady není prvořadé, 12ti letka často stačí. Svou budoucnost vidí ve šťastné rodině, dětech a klidném životě. Nemají sice tolik sebevědomí, jako jejich kolegyně z města, nicméně dokážou se obhájit. Indky jsou duševně a emocionálně velmi silné, jen tak nic je neporazí. Mají svou víru a ví, že pomoci si musí samy. Nikdy totiž nezažily “mateřskou” a jiné sociální jistoty, obvyklé v západních zemích.
ROZVOD,
novodobá vymoženost západní kultury, už sem také dávno dorazila. Tento, dříve naprosto neznámý fenomén, přišel plíživě s emancipací , jeansy, Coca Colou a úspěšně se tu zabydlel. Indie se svým 1% sice stále patří k zemím s velmi nízkou rozvodovostí, ale přála bych vám zažít ten mumraj, to množství lidí každý den v soudní budově v Mumbai. Zdejší Family Court je jeden z nejvytíženejších soudů ve městě a možná v celé Indii. Často se tu odehrávají “války Roseových”. Oliver to ale měl v tom filmovém příběhu o fous jednodušší. Nemusel totiž vracet zpátky žádné věno, tak jako většina zdejších manželů, toužících po svobodě.
§ 498A
je noční můra všech indických mužů. A právem! Zákon z roku 2006 o ochraně žen před domácím násilím umožňuje odsoudit “manžela trýznitele” včetně jeho příbuzných až na 3 roky vězení!
Původní idea byla asi správná, protože dříve ženy v Indii naměly žádné zastání a svá práva si musely a stále musí těžce vybojovávat. Bohužel ty, kterým by zákon pomohl, na něj často nedosáhnou. Jsou daleko od města, nemají peníze na právníka, a nejspíš o něm nikdy neslyšely.
Ne tak ty mazané holky z města! Ty jej využívají a hlavně zneužívají o sto šest! Manželově zatčení totiž ani nemusí předcházet žádné vyšetřování! Nejvyšší soud tento paragraf nedávno dokonce nazval „právním terorismem“ a nejspíš bude v budoucnu upraven.
MUSLIMKY V INDII
jsou ze všech žen asi ty nejvíce ohrožené. Protože i zde stále platí “Triple Talaq,” což je 1400 let stará praxe, zprvu praktikovaná jen Sunnity. “Triple talaq” není zmíněn ani v Koránu a už vůbec není součástí Sharia. Stále však přetrvává, ačkoliv jej již v r. 2017 Nejvyšší soud prohlásil za protiústavní. Samozřejmě, že i v muslimské komunitě jsou velké rozdíly mezi ženami městskými a vesnickými. Stejně jako hinduistky, nebo křesťanky, jsou i městské muslimky vzdělané a pracují. A i když je pro jejich muže rozvod zdánlivě jednodušší, musí se také se svou bývalkou vypořádat finančně. A to někdy opravdu moc bolí. Nehledě na to, že tady nad zlobivými manželi stále visí hrozba krutého § 498A.
Možná se indické ženy mohou jevit jako vice utiskované a nesvobodné. A mnohé opravdu jsou. Ale nezapomínejme, že úplně stejně jsou na tom často i miliony žen ze západního světa. Indky však v těžkých životních situacích mají výhodu. Vždy je nablízku jejich rodina, která je téměř nikdy nikdy neopustí.
Blanka Jeetendra Varma, Mumbai, Indie, květen 2019
